Evropská unie stojí na prahu největší transformace své obranné politiky v historii. Nový plán na posílení společné obrany, tzv. Defence Readiness Roadmap 2030, stojí na třech pilířích:
- Rozvoj vojenských schopností a interoperability
- Silná evropská obranná průmyslová základna
- Inovace a rychlá výroba zbraní a technologií
Dokument formálně potvrzuje závěry tzv. White Paper on Defence Readiness, když konstatuje:
„Členské státy se musí vybavit nezávislou, interoperabilní strategickou kapacitou, kolektivně vyvinutou a udržovanou, schopnou reagovat v reálném čase na jakékoli hrozby pro evropskou územní integritu a suverenitu… EU a její členské státy musí být schopny jednat nezávisle a převzít odpovědnost za vlastní obranu, aniž by se příliš spoléhaly na jiné.“
Oficiálně se sice zdůrazňuje, že NATO zůstává „nepostradatelným pilířem evropské bezpečnosti“, ale z obsahu dokumentu fakticky vyplývá budování paralelní struktury – od velitelských procesů, zbrojního průmyslu, výzkumu i vývoj. Zjevným cílem je posílení strategické autonomie a snížení závislost na amerických technologiích i rozhodovacích strukturách.
Závislost, kterou nelze ignorovat
Je faktem, že evropská infrastruktura velení a řízení zůstává úzce propojena s aliančními strukturami NATO, které jsou do značné míry postavené na americkém personálu a technologiích. Většina členských států využívá americké zbraňové systémy, radary, satelity či komunikační technologie – přechod na evropské alternativy bude dlouhý a drahý.
Analýzy think-tanků jako Brookings nebo IISS upozorňují, že alianční plány NATO jsou historicky postaveny na americkém „backstopu“ – tedy na předpokladu, že USA poskytnou leteckou nadvládu, strategickou logistiku či jaderné odstrašení. Evropská obrana proto v praxi neexistuje bez Washingtonu.
Navíc i v oblasti IT infrastruktury a kybernetické bezpečnosti zůstává EU silně závislá na amerických komerčních subjektech – od cloudových systémů po kritické komponenty zbraní.
Evropa mezi spoluprací a emancipací
Z textu dokumentu vyplývá vnitřní rozpor: na jedné straně volání po „neoddělitelném partnerství s NATO“, na druhé straně otevřené budování kapacit, které NATO obcházejí.
Projekty European Air Shield, Drone Defence Initiative, Space Shield by dle záměru měly být plně interoperabilní s aliančními strukturami, ale zároveň mají být plně koordinovány a financovány evropskými institucemi.
Defence Readiness Roadmap 2030 je do značné míry politickým prohlášením. V době, kdy se Spojené státy stále více soustředí na Pacifik a rostoucí napětí s Čínou, vysílá Brusel signál: musíme být připraveni i bez Washingtonu.
Oficiální tisková zpráva včetně Defence Readiness Roadmap 2030 je dostupná zde.
