Pamatujete na krach Bohemia Energy a dalších alternativních dodavatelů v roce 2021? Energetická krize nám v několika posledních letech názorně ukázala, že cena není všechno. Zatímco tradiční velcí dodavatelé, ustáli i dramatické nárůsty cen díky silnému kapitálovému zázemí a dlouhodobým nákupním strategiím, menší alternativní firmy jedna za druhou padaly jak jablka ze stromu. Jejich obchodní model byl totiž často postaven na spekulaci, kdy sázeli na dlouhodobý pokles ceny energií na trhu – energie pravidelně nezajišťovaly dopředu, a proto mohly nabízet nižší ceny. Ušetřily tak nejen na samotném zajištění dodávek, ale také na nutnosti držet větší finanční rezervy či likviditu pro případ cenových šoků.
To, co v době nízkých a stabilních cen působilo jako výhoda, se během krize ukázalo jako zásadní slabina. Následný přechod zákazníků, jejich dodavatel zkrachoval, do režimu dodavatele poslední instance (DPI), pro ne často znamenal skokové navýšení ceny i o 400 %. Spotřebitelé tak získali draze zaplacenou zkušenost – nejnižší cena na trhu může ve skutečnosti znamenat nejvyšší riziko.
Nová legislativa reaguje právě na tuto zkušenost a zavádí tzv. index zajištění obchodníka, který má spotřebitelům dát možnost jednoduše zjistit, zda dodavatel, které nabízí produkty s fixovanou cenou, nakupuje energii s předstihem a bude schopen své závazky splnit.
Index zajištění jako konkurenční výhoda
Novela energetického zákona, označovaná jako Lex OZE III, ukládá od 1. října 2025 dodavatelům povinnost dvakrát ročně (k 31. březnu a 30. říjnu) zveřejňovat na svých internetových stránkách hodnotu jejich indexu zajištění. Jde o ukazatel, který říká, kolik procent energií pro zákazníky (spotřebitele a fyzické osoby podnikající) se sjednanou fixní cenou má dodavatel předem zajištěno až na 3 roky dopředu.
Smyslem je zvýšit transparentnost, omezit prostor pro rizikové obchodní strategie a minimalizovat riziko opakování situace z minulých let. Zákazník tak vedle ceny a délky fixace získává i nový parametr, podle něhož může posuzovat spolehlivost vybraného dodavatele.
Povinnost zveřejnit index bude platit až od 7. října, někteří dodavatelé však již svůj index zveřejňují – například E.ON uvádí, že index u elektřiny i plynu přesahuje 70 %. Konkrétní hodnotu nezveřejňuje, ale to při indexu nad 70 % dle stanovených pravidel ani nemusí.
Při nízkém indexu lze bez sankce ukončit i fixovanou smlouvu
Pokud hodnota indexu klesne pod 70 %, je zákazník (spotřebitel nebo fyzický osoba podnikající) oprávněn bez jakékoliv sankce vypovědět smlouvu na dodávku energií – netýká se všech smluv, ale pouze smluv s pevně stanovenou cenou, tedy smluv, u kterých je cena stanovena fixní částkou na stanovené období.
Dopady na trh
Firmy, které dokážou prokázat vysoký stupeň zajištění, mohou svou transparentnost využít jako argument při získávání zákazníků. Naopak menší hráči s omezeným přístupem k dlouhodobým kontraktům mohou čelit větším nákladům a složitějšímu financování. Jinak řešeno, menší dodavatelé budou muset začít nabízet jiné produkty, nebo zdražit, jelikož zajištění energie pro ně bude finančně mnohem náročnější a dražší, než pro velké dodavatele si silným kapitálovým zázemím a stálým zákaznickým portfoliem, které jim platí pravidelné zálohy.
Fixované produkty budou skutečně fixované, ale zdraží
Nebo se nestane nic a z indexu se stane pouze formální povinnost bez reálného přínosu. Dodavatelé jsou totiž povinni hodnotu indexu aktualizovat pouze dvakrát ročně (k 31. březnu a 30. říjnu). Zejména u těch menších, bez dlouhodobé nákupní strategie, se snadno může stát, že si potřebné množství energie pro splnění 70 % zajistí pouze pro daný den a hned následující den komoditu opět prodají na trhu.
Pár slov na závěr
Index zajištění a nové právo vypovědět smlouvu bez sankce představuje významný krok k větší transparentnosti a stabilitě trhu s energiemi. Není to však ultimativní ochrana a má své limity.
