Nejvyšší soud opět potvrdil, že konkrétní sliby a ujištění zaměstnavatele o pracovních podmínkách mohou mít větší váhu než formální text pracovní smlouvy. Tato zásada může výrazně ovlivnit spory mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
Praha na papíře, Hodonín v realitě
Podstatou sporu bylo místo výkonu práce. Zaměstnanec se přihlásil na inzerát s nabídkou práce v hodonínské provozovně. V uzavřené pracovní smlouvě ale bylo jako místo výkonu práce uvedeno pražské sídlo společnosti s ujištěním, že jde pouze o formalitu.
Zaměstnanec dle domluvy vykonával práci v Hodoníně. Zlom přišel, když se společnost rozhodla ukončit výrobu v Hodoníně a zaměstnance se rozhodla přesunout do Prahy. To zaměstnanec odmítl, jelikož vždy pracoval v Hodoníně, což odpovídalo i inzerátu a poskytnutému ujištění. Následovala okamžitá výpověď z důvodu nedovolená absence. Zaměstnanec se ale rozhodl bránit u soudu a domáhat se neplatnosti výpovědi.
Soudy nižší instance se přiklonily na stranu zaměstnavatele. Shodně dali přednost formálnímu výkladu a konstatovali, že ujednání v pracovní smlouvě bylo jasné, srozumitelné a zaměstnanec jej vědomě odsouhlasil. Teprve Nejvyšší soud se zastal zaměstnance, čímž rovněž potvrdil ustálenou rozhodovací praxi, od které se soudy nižší instance odchýlily.
Skutečná vůle stran je rozhodující
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí (21 Cdo 185/2025) podtrhl, že při sporech o pracovní podmínky – například místo výkonu práce nebo další podstatné okolnosti – není rozhodující pouze písemný text pracovní smlouvy, ale především skutečný úmysl a vzájemná vůle obou stran, tedy zaměstnance a zaměstnavatele. Soud se přiklonil k modernímu výkladu právních jednání, který zdůrazňuje význam okolností předcházejících uzavření smlouvy, jako jsou sliby, ujištění, praxe či komunikace během náboru, pokud byl na jejich existenci zaměstnavatel prokazatelně upozorněn či s nimi počítal.
Shodnou argumentaci závěry přitom lze použít nejen v souvislosti s místem výkonu práce. Pokud například zaměstnanec během pohovoru zaměstnavatele výslovně upozorní, že nesplňuje některé podmínky z inzerátu (například nesplňuje v inzerátu stanovené požadavky na cizí jazyk), a zaměstnavatel přesto zaměstnance přijme, nelze tuto dovednost později požadovat – takový požadavek by zaměstnavatel mohl oprávněně uplatnit pouze v případě, že by předem zaměstnanci poskytl dostatečnou materiální (finance) i kapacitní (čas) podporu pro nabytí potřebných dovedností.
Poučení
- Soudy první a druhé instance vždy nerozhodují v souladu s výkladovou praxí Nejvyššího soudu ČR – je třeba svá práva aktivně hájit.
- Skutečný úmysl smluvních stran je klíčovým hlediskem při výkladu obsahu pracovního vztahu, a to i nad rámec písemné smlouvy, pokud tento úmysl vyplývá z předchozí praxe, slibů nebo jednání před uzavřením smlouvy.
- Je vhodné si pořídit záznam o obsahu inzerátu pracovní pozice a zaměstnavatelem poskytnutých slibech.