Od 17. prosince 2025 končí veřejný přístup k evidenci skutečných majitelů. Bez kontextu je snadné tento krok odsoudit, jelikož na první pohled může vypadat jako účelové omezení transparentnosti podnikatelského prostředí a činností politiků. Ve skutečnosti se jde o nezbytné opatření pro zajištění funkčnosti celého systému.
Soudy rozhodly
Ministerstvo spravedlnosti k ukončení volného přístupu do evidence skutečných majitelů nepřistoupilo svévolně, ale reagovalo tak rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (27 Cdo 1368/2024 a 27 Cdo 1548/2024). Ten v návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora EU označil plošné zpřístupnění údajů o skutečných majitelích jako nepřiměřený zásah do práva na soukromí a ochranu osobních údajů podle Listiny základních práv EU.
V návaznosti na soudy začaly rušit sankce, které úřady firmám uložily za neplnění evidenční povinnosti. Argumentovaly tím, že „nemůžete někoho nutit splnit povinnost, pokud jediným výsledkem je porušení jeho základních práv“.
Soukromí má přednost před veřejnou kontrolou
Soudy tak ukončili nejistotu firem, které doposud musely volit, kterou povinnost poruší. Dopady této nejistoty do praxe byly zásadní. Rizikem nebyly jen finanční pokuty za spáchaný přestupek. V této souvislosti totiž byla zcela zásadní rovněž otázka, zda nezapsaní vlastníci mohou vykonávat svá účastnické nebo hlasovací práva a tedy vykonávat vůči společnosti svůj vliv.
Nefunkční evidence je k ničemů
V důsledku soudních rozhodnutí přestaly státní orgány ukládat sankce a firmy mohli povinnost zápisu a aktualizace údajů bez jakéhokoliv rizika zcela ignorovat. Povinnost evidence sice stále existuje, ale není vynutitelná. To fakticky vede k postupné degradaci obsahu údajů uvedených v evidenci.
Evidence bez aktuálních údajů nebo dokonce bez údajů by do budoucna postrádala jakýkoli smysl. Nemohla by sloužit jako nástroj pro dohled veřejnosti ani jako evidence pro účely státních orgánů pro jejich kontrolní a vyšetřovací činnost.
už nemohla dál sloužit jako nástroj veřejného dohledu ani Evidence bude lépe sloužit státním orgánům, které mají podle zákona o AML a dalších předpisech trvalý dálkový přístup k údajům v ESM pro kontrolní i vyšetřovací účely.
Komu patří firma se už nedozvíme
Ministerstvo spravedlnosti proto přistoupilo k uzavření veřejného přístupu k evidenci skutečných majitelů, aby odstranilo protiústavní stavy, obnovilo možnost ukládat sankce a obnovilo efektivní fungování evidence.
Uzavření evidence systém uzdraví
Po 17. prosinci 2025 se evidence skutečných majitelů uzavře veřejnosti a vstoupí do zabezpečeného režimu. Přístup budou mít jen jasně vymezené skupiny:
- Evidující osoby (pouze do svých vlastních údajů)
- Orgány veřejné moci
- Povinné osoby podle AML zákona (banky, notáři, auditoři, advokáti, daňoví poradci a realitní zprostředkovatelé)
- Zadavatelé veřejných zakázek
Veřejnost se k údajům dostane pouze ojediněle. Jednorázový přístup ke konkrétním údajům bude možné získat na základě žádosti, a to za podmínky, že prokáže existenci oprávněného zájmu.
Výsledkem je významné omezení transparentnosti, což výrazně sníží možnosti odhalování nekalých nebo nežádoucích aktivit investigativními novináři. To bezesporu zvýší prostor pro zneužití a sníží tlak na odpovědnost firem a jejich vlastníků. Články s následujícím typem titulků se budou objevovat sporadičtěji – Miliardář a zbrojař Michal Strnad skrytě sponzoroval kampaň Miloše Zemana, která jej v roce 2018 dostala na Hrad. Dosud neznámý dar poslal přes firmu, k níž se Strnad dříve nehlásil.
Evropský standard
Většina členských zemí EU se už dávno rozhodla pro model omezeného přístupu, kdy se informace o skutečných majitelích poskytují pouze omezenému okruhu oprávněných subjektů. Zcela otevřená evidence zůstala zachována pouze v několika málo zemích, mezi nimiž byla doposud i Česká republika – Portugalsko, Polsko, Slovinsku, Rumunsko, Bulharsko, Estonsko, Litva a Chorvatsko. Vlivem evropské regulace však lze očekávat změnu přístupu i v těchto zemích.
